Pranýř ve Starém Jičíně

Kamenný pranýř stojí u hlavní silnice poblíž domu s č.p. 72 naproti bývalé zámecké zahradě. Torzo pískovcového sloupu se nachází na jednostupňovém schodu. Na hladkém dříku je dodnes zachované železné oko sloužící v minulosti pro uchycení řetězu. Tento sloup (lidově také zvaný popravčí sloup) je připomínkou nižšího hrdelního práva Starého Jičína, které mu náleželo od 14. století do r. 1729 (bylo přiděleno Novému Jičínu). Představitelem práva v obci býval rychtář, osoba žalobní. Na něho se směl každý obrátit a on ho musel vyslechnout. Malé věci jako křiky, hádky, soudil rychtář sám. Větší věci jako loupeže, krádeže, vraždy, manželské nevěry, spojení se zlými duchy soudil purkmistr s konšely za účasti rychtáře, který vedl soudní knihu. Obviněného vyslýchali pomocí práva útrpného. Když se nechtěl přiznat, napínali ho na oko, na skřipec a lámali mu kosti. Po vyšetření bys spis zaslán k vyššímu soudu do Hlubčic ve Slezsku a později do Olomouce. U těchto soudů vynesli rozsudek, aniž viděli obžalovaného a uložený trest byl pak vykonán na Starém Jičíně. Proti rozsudku bylo lze se odvolati k apelačnímu soudu do Prahy. Ještě začátkem tohoto století byl v obecní truhlici na Starém Jičíně ortel apelačního soudu v Praze ze dne 26. srpna 1718, jímž byl Pavel Holub odsouzen pro krádež a loupež k smrti tím způsobem, že mají být napřed jeho prsa dvakrát trhána železnými kleštěmi, načež na kolo dán, usmrcen a povětří pozdvižen. Ve sklepení Arendy ještě před požárem se nacházely nástroje útrpného práva, jako španělská bota, skřipec a svěrák na lámání holeních kostí.

GPS N 49° 34' 38.40" E 17° 57' 45.84"